VESPER.

Zastrčila jsem si mobil do kapsy a sešla dolů. Srdce mi bušilo.

Máma stála u dveří, kabelku přehozenou přes předloktí, ale místo aby otevřela a vyšla ven, když mě uviděla, jen se mračila na svůj telefon.

„Teď tě tam vzít nemůžu,“ oznámila mi. „Něco mi do toho vlezlo v práci. Nejdřív musíš jít do školy. Tohle vyřešíme později.“

Přikývla jsem. Doufala jsem, že jí práce sebere všechen čas, za