VESPER.

Probudilo mě cinkání nádobí v kuchyni.

Na okamžik jsem nechala oči zavřené a doufala, že dnešní den prostě proběhne beze mě a nikdo ani nezjistí, že tu nejsem.

Byla jsem unavená ze všech těch nevysvětlitelných věcí, co se mi děly, a chtěla jsem to prostě zaspat.

Vzpomínka na čas strávený na policejní stanici mi stále vězela v hlavě. Řidič náklaďáku křičel a tvrdil, že moc dobře ví, co vidě