VESPER.

Nástěnné hodiny tikaly hlasitěji, než by měly. Čtyři ostrá tiknutí po celé. 16:00.

Mrkala jsem na ně s hlavou zvrácenou na polštáři. Čtyři odpoledne znamenaly, že Sylvie už musí být na cestě. Čtyři odpoledne taky znamenaly, že tu ležím už celé hodiny, trčím ve stejném zatuchlém vzduchu a jazyk mám potažený hořkou pachutí popela. Ta zatracená injekce. V puse mě pořád pálilo, jako bych spolk