VESPER.

Zhluboka jsem se nadechla, víčka se mi zachvěla, a jak se mihl paprsek světla, otevřela jsem oči v domnění, že uvidím Ronana. Doufala jsem, že se nade mnou bude naklánět, tvář jako obvykle neutrální, s úšklebkem hrajícím na pravé straně tváře, ale po mém boku nebyl. První, co mě zasáhlo, byla tupá, tepavá bolest hlavy, každý těžký úder byl naprosto nemilosrdný. Tiše jsem zasténala a odtlač