Třída byla hlučná. Dost hlučná na to, aby přehlušila mé myšlenky, dost hlučná na to, aby se někdo mohl nepozorovaně vytratit.

Nebo si to alespoň Theron myslel.

Pozoroval jsem ho ze svého místa, tvář opřenou o dlaň, a předstíral jsem nudu, zatímco mé oči sledovaly každý jeho pohyb. Neustále pokukoval po dveřích, jako by volaly jeho jméno. Pak se bez varování zvedl a proklouzl tím chaosem ven.

Tiše