VESPER.

Cesta domů byla až příliš tichá.

Theronovy prsty poklepávaly o volant, ne nahlas, ne netrpělivě, ale přesně tak, aby se mi při každém poklepání sevřela hruď. Cítila jsem, jak se jeho oči každých pár vteřin stáčejí mým směrem. Zkoumal mě, četl si ve mně, pátral po něčem, co jsem ještě nebyla připravená mu dát.

Nabídl mi už dřív, že mě odveze domů. Řekla jsem ne.

Samozřejmě že jsem řekla ne.