VESPER.

Ten týden neubíhal. Vlekl se. Drásal. Natahoval se, jako by chtěl zjistit, jak moc mě dokáže ohnout, než ve mně nakonec něco praskne. Každý den mi připadal, jako bych se brodila bouří bez možnosti úkrytu.

Dare mě sledoval, jako by čekal, až se na mně objeví trhliny, jako by studoval přesný bod, kdy moje páteř konečně povolí. Nesnažil se o rozvoj společnosti. Nesnažil se nic vést. Byl posed