VESPER.

Rty se mi pootevřely, dech se mi zadrhl někde na pomezí paniky a nevěřícnosti.

Hudba stále hrála. Světla dál jiskřila. Těla se kolem nás pořád pohybovala v ladných kruzích.

Ale svět se zúžil jen na dvě postavy.

Theron stál u dveří, vysoký, nehybný a jeho pohled se do mě zabodával s intenzitou, až mi pod maskou naskakovala husí kůže.

A ten muž přede mnou – ten, který mě provedl celým tancem