THERON.

Má pěst znovu dopadla na stůl.

Dřevo uprostřed prasklo s ostrým třeskem, který se místností rozlehl jako výstřel. Stůl se prohnul a pak se úplně zhroutil, třísky se rozlétly po podlaze.

Stál jsem tam, hruď se mi dmula, klouby pulzovaly a vztek mnou stále prostupoval, aniž by měl kam odejít.

Idiot.

To bylo to slovo, které mi neustále kroužilo v mysli.

Idiot, že jsem věřil, že se přes to dos