Takhle bych tu mohla zůstat navždycky.

V Declanově posteli, jeho hlava spočívá na mojí hrudi a paže mě pevně svírají, zatímco spí, a obavy z toho zatraceného novináře jsou ty tam. Jeho tvář teď vypadá klidně a já jsem jen ráda, že už ho netrápí ta předchozí úzkost.

Když ho na tuhle školu naverbovali, aby hrál fotbal, rozhodně jsem si nemyslela, že v tom bude takhle dobrý, a už vůbec jsem nečekala,