„Vážně mě to mrzí.“ Nemůžu se Stelle ani podívat do očí. Byla to pěkná hovadina, jak jsem mrštil jejím telefonem o zeď a rozbil ho. Mám pocit, jako by se zpod mojí kůže dralo ven moje staré já.

To násilnické a destruktivní, které by se mezi normálními lidmi vůbec nemělo pohybovat.

To, které si Sylvie nezaslouží.

Stella mě překvapí, když ke mně přistoupí, ovine mi ruce kolem pasu a obejme mě.

Tohle