Pohled Clary:

Ve sluchátku praskalo ticho.

Déšť dál vytrvale bubnoval do okna.

Přitáhla jsem si deku výš a najednou jsem vnímala každý zvuk – vzdálené tříštění vln, vrzání starého usazujícího se domu, svůj vlastní mělký dech.

„Ano,“ řekl Gideon nakonec. Jeho hlas byl opatrný, uvážlivý. „Platí.“

Srdce mi bušilo tak silně, až jsem si byla jistá, že to přes telefon musí slyšet.

„Takže...“ polkla jsem