Pohled Gideona:

Na displeji se rozsvítilo Tristanovo jméno a já ucítil, jak na mě dopadla ta dobře známá tíha.

Omluvil jsem se a odešel z obývacího pokoje, abych nechal Claru vybalovat, a zamířil do pracovny.

Dveře za mnou cvakly a ztlumily zvuky z bytu. Než jsem to zvedl, zhluboka jsem se nadechl.

„Tristane.“

„Gideone. Bohu díky.“ Jeho hlas zněl ostře a rozrušeně. „Potřebuju pomoct vystopovat jed