Pohled Clary:

„Gideone?“ Můj hlas zněl tišeji, než jsem měla v úmyslu.

Dveře za námi cvakly. Apartmá bylo tmavé, až na slabou záři města prostupující krajkovými záclonami. Slyšela jsem, jak zaklapla vnitřní západka. Zvuk toho, jak pověsil cedulku „Nerušit“.

Pak se jeho ruce ocitly na mých ramenou a otočily mě k sobě.

Vzhlédla jsem k němu. Jeho tvář byla ve stínu, nečitelná, ale cítila jsem napětí