Clářin pohled:

Mezitím jsem se zavrtala pod peřinu jako nějaké lesní zvířátko a oběma rukama jsem si látku přitiskla až k bradě.

„Objednal jsem ovesnou kaši,“ pokračoval, tak ležérně, jako bychom se bavili o počasí. „Je tu i ovoce a káva—“

„Jsem fajn,“ zachraptěla jsem.

*Panebože.* Hrdlo jsem měla tak stažené, jako bych tři hodiny v kuse řvala na koncertě.

Naklonil hlavu a studoval mě. Na rtech mu