Myřina tvář potemněla ještě víc. Po dlouhém tichu najednou vyskočila z pohovky, hlas tichý, ale překypující zuřivostí.

„Jestli se ten parchant rozvádí se Sylvií kvůli Vivianě, pak to musí dotáhnout do konce. Sylvia je dokonalá. Proč by sakra měla být nějakou druhořadou náhražkou pro tamtu ženskou?“

I kdyby se rozešli, Myra by nikdy nedovolila, aby Viviana překročila práh rodiny Thorneových.

*****