Kaelen naprázdno polykal, znovu a znovu, jako by to byl jediný způsob, jak potlačit žár, který mu nezadržitelně stoupal v hrudi.

„Tak dělej, odpověz mi. Řekni, že jsem úžasná,“ dožadovala se Sylvia znovu, paličatá jako dítě, které odmítá ustoupit bez slova chvály.

Kaelen neměl tušení, že se v opilosti chová takhle. Nedělala scény ani netropila záchvaty vzteku, přesto bylo zvládání jejího stavu něj