Jakmile Sylvia dopila lék na kocovinu, podala šálek zpátky Kaelenovi a poslušně si znovu lehla na postel.

Kaelen položil šálek na noční stolek, a když se k ní otočil zpět, zjistil, že už zavřela oči a tvrdě usnula.

Nespala ale nijak klidně. Obočí měla pevně svraštělé a i ve spánku se v jejích jemných rysech zračil neklid a frustrace.

„Sylvio?“ Kaelen natáhl ruku a lehce jí zatřásl ramenem, ale ona