Sylvia se zvedla z pohovky a upřela na Valeriinu tvář svůj ostrý a děsivý pohled. „Tvůj život závisí na mých penězích. Jak se opovažuješ mě teď kritizovat?“

Při pohledu na Valeriin obličej si Sylvia nemohla nevzpomenout na to, jak Arthur podváděl Nadiu, když byla těhotná, a jak tahal za nos celou Nadiinu rodinu. Sylvii se v hrudi zedmula vlna hněvu.

Kdyby nebylo jejích dlouhodobých plánů, už dávno