„Takže ty si myslíš, že mám vážně co nabídnout?“ Kaelenův hlas klesl do chraplavého šepotu a prsty uvolnil dokonale uvázanou kravatu.

Sylvia jen stěží hledala slova. ‚Mohl by snad dávat okatěji najevo, že se mě snaží svést?‘

„Když už o tom mluvíme,“ Kaelen změnil pozici a přisedl si k Sylvii přímo na pohovku. Pomalu se k ní naklonil a centimetr po centimetru zkracoval vzdálenost mezi nimi.

Sylvia