Pohled Harper

Zpomalila jsem krok, ale neotočila jsem se hned.

Už jsem viděla dost.

Kaelen se opíral o to auto, jako by mu patřila celá škola. Ta holka omotaná kolem jeho krku. Jeho malá partička pracháčů, co se kolem něj smála, jako by byli bohové a my ostatní jen špína pod jejich botama.

Měla jsem jít dál.

Ale pak zavolal moje jméno znovu, tentokrát hlasitěji.

„Harper.“

V jeho hlase bylo něco, c