Pohled Harper

Kaelen ztuhl.

Na jednu vteřinu se zdálo, že i ten chaos kolem nás úplně utichl. Hulákající dav, Trentovo sípavé dýchání, učitelé předstírající, že vůbec nic neviděli – to všechno se na okrajích rozmazalo.

Jediné, co jsem doopravdy viděla, byla Kaelenova tvář.

Vypadal, jako by nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel. A ten svět do něj vrazil tak tvrdě, že jeho tělo zapomnělo, jak se má hý