Harperin pohled

Na vteřinu jsem si fakt myslela, že jsem se přeslechla.

Jen jsem tam stála, zírala na Trenta a čekala, že se začne smát a přizná, že si ze mě dělal srandu. Ale on to neudělal. Vypadal naprosto vážně, stál tam s tím klidným, uhlazeným úsměvem, který měl pořád nalepený na tváři.

„Prosím?“ Podívala jsem se na něj nevěřícně. „Pravidlo číslo jedna?“

Trochu naklonil hlavu, jako bych já b