Milo vypadal naprosto zuboženě; buclatou tvářičku měl špinavou od prachu a jedno ramínko lacláčů mu při zběsilém útěku sklouzlo, takže na něm oblečení jen viselo.

Lyra na okamžik zaváhala a srdce jí změklo. Prostě nedokázala sebrat sílu k tomu, aby ho odstrčila.

Ani ho však neukonejšila. Místo toho se odměřeným tónem zeptala: „Co se stalo?“

Milo se křečovitě držel Lyřiny nohy, tvář zabořenou do lá