„Za co mi děkuješ? Všechno, co potřebuješ, už tu máš. My mizíme,“ řekl Alistair.

Když Alistair sledoval, jak jejich auto mizí v dálce, vzal Lyru do náruče a zamířil zpátky do jejich útulné vilky.

Uvnitř byl teplý vzduch – klimatizace běžela už s předstihem – a vteřinu poté, co překročili práh, je obklopilo pohodlí.

Odnesl Lyru přímo do ložnice a sklopil zrak k jejím vyčerpaným, ospalým očím.

‚Proč