Alistair nedokázal přesně pojmenovat, oč jde – ačkoli byl před ztrátou paměti i po ní tím samým člověkem, něco na tom všem mu zkrátka nesedělo.

Opravdu se mu nelíbilo, jak Lyra zjevně touží po tom, kým býval dřív, než o vzpomínky přišel.

Lyra vypadala nesmírně šťastně, chytila ho za paži a dychtivě se zeptala: „Vzpomněl sis na něco?“

Alistair se právě chystal Lyře říct, co se mu vybavilo.

Jenže so