Pohled Brey

„Nemá to smysl,“ odvětil Alaric odměřeně. „Je v pořádku, nic se mu nestalo. Nepotřebuješ ho vidět.“

„Je to proboha můj otec. Samozřejmě, že ho musím vidět,“ zatnula jsem zuby a spolkla nadávky, které se mi draly na jazyk. Ukázalo se, že hezounek umí být pěkně otravný.

„Poslyš, Alaricu,“ začala jsem a mnula si spánky. „Musím ho vidět na vlastní oči. Bez urážky, ale známe se teprve chvíl