Něco v jeho tónu mírní mé předchozí pochybnosti. Takhle nezní muž, který by něčeho litoval.

„Mám zprávy,“ říká a zvážní. „Přesvědčil jsem radu, aby zrušila tvou izolaci.“

V hrudi mi rozkvete naděje. „Opravdu?“

„S podmínkami.“ Čelist se mu mírně zatne. „Nemůžeš pracovat na ošetřovně. Zatím ne. Dokud neočistíme tvé jméno.“

Naděje vadne, ale něco takového jsem čekala. „Chápu.“

„No tak.“ Zvedne mi bra