Na okamžik se na ni dokážu jen zmateně dívat. Nikdo se neodvážil proti mně použít sílu od chvíle, co jsem se stal králem. Dokonce ani můj otec... Při té myšlence se mi sevře hruď, ale Elowenina noha pevně tlačící na mou hrudní kost vyžaduje mou pozornost.

„Tys mě právě—“ začnu a vztek ve mně roste.

„Posadila tě na zadek? Jo.“ Dívá se na mě svrchu, fialové oči jí planou. „Hodláš s tím něco udělat?“