Calista

Ujdu přesně tři chodby, než se musím zastavit. Přitisknu se zády k chladné kamenné zdi a nutím se dýchat.

Na tom nezáleží. Nic to neznamená. Torian může líbat, koho chce.

Ta slova se mi v hlavě opakují jako mantra, ale tísnivý pocit na hrudi ne a ne zmizet. Nevymažou obraz Vanyiných rukou na jeho těle, její dokonale namalované rty přitisknuté na jeho.

Měly bychom se vrátit, zakňučí Lyrica.