Neodpovídám. Nedokážu to.

„Ten způsob, jak se na něj díváš. Jak se sotva držíš pohromadě.“ Kaelin hlas ztiší. „On je tvůj druh, viď?“

Ta slova ve mně cosi zlomí. Přikývnu, neschopná promluvit.

„Ach, Calisto.“ Obejme mě a já se konečně sesypu. Dovolím slzám, aby vytryskly v prudkých, roztřesených vzlycích, zatímco mě drží. „To je mi tak líto. Kdy jsi...?“

„Během bitvy.“ Hlas mám ztlumený o její ram