Torian

Něco je špatně.

Jsem vzhůru už dvanáct hodin a ten pocit nezmizel. To neúprosné vědomí, že mi chybí něco důležitého. Že jsou části mého já roztroušené těsně mimo můj dosah, a kdybych je jen dokázal uchopit, všechno by dávalo smysl.

Jenže pokaždé, když se na ty mezery pokusím soustředit, protečou mi mezi prsty jako voda.

„Zase dumáš.“ Malcor si přisedne ke mně k ohni a podá mi hrnek s něčím,