Calista

Čtvrtého dne mi přinese čaj.

Sedím v knihovně, obklopená texty o paměťové magii – hledám cokoli, co mohli léčitelé přehlédnout, nějaký způsob, jak obnovit to, co bylo vzato, aniž by se zničilo to, co zbylo. Je to marné. Vím, že je to marné. Přesto se nedokážu přestat snažit.

Jako první ke mně dolehne vůně heřmánku. Teprve pak jeho hlas.

„Jsi tady už celé hodiny.“ Torian položí šálek vedle