Torian

Calista byla celý večer nervózní.

Poznal jsem to podle toho, jak si neklidně pohrávala s čutorou. Podle toho, jak ke mně neustále stáčela pohled a vzápětí uhýbala očima. Podle toho, jak se nadechovala, jako by chtěla promluvit, a pak se zarazila.

Něco se blížilo. Něco důležitého.

„Až budeš připravená,“ řekl jsem tiše, zatímco se ostatní začali ukládat do spacích pytlů. „Ať už mi potřebuješ