Calista

Sedím na ošetřovně, když mi to dojde.

Ne to vyčerpání. Ne úbytek magie. To uvědomění.

Torian mě nechal bojovat.

Sedím na lůžku, čekám, až léčitel skončí s kritičtějšími pacienty, a v duchu si přehrávám celou bitvu. A najednou to vidím – to, co udělal. I to, co neudělal.

Nepokusil se mě zastavit.

Když jsem trvala na tom, že pomohu, když jsem řekla, že dokážu civilisty ochránit svými štíty,