„Vůbec ne,“ zalžu a vykročím, abych jí zastoupil cestu dřív, než dojde ke stolu. „Právě jsem se chtěl vrátit na slavnost.“

„Vlastně,“ řekne a hlas jí mírně ztichne, „jsem doufala, že bychom si mohli promluvit v soukromí. O našem dřívějším rozhovoru.“

Být o samotě se Sorenií je to poslední, po čem toužím, zvlášť když mám v hlavě takový zmatek, ale odmítnutí by jen vzbudilo podezření. „Ovšem,“ přisv