POHLED FREYI:

Byla jsem zmáčená krví. Prosákla do bělosti mého chrámového roucha, ruce mi po ní lepily a držela se mé kůže jako vina. Morwennino tělo – nyní zabalené do lněného plátna, nehybné a bledé – leželo přede mnou. Její smrt ve mně zanechala takovou prázdnotu, kterou by nedokázal zaplnit žádný křik. Plakala jsem, dokud jsem už nemohla, dokud se bolest nestala suchou a drásavou jako mé hrdlo