POHLED KAELENA

Když jsem se opřel v tom koženém křesle, do nosu mi stoupla vůně santalového dřeva a čerstvé leštěnky. Kancelář byla nablýskaná. Bez poskvrnky. Čistá ukázka vkusu, ctižádosti a nových peněz. Můj pohled se však nezajímal o dekorace – upínal se ke stěnám, k policím, k drobným detailům, kterých by si většina lidí nevšimla, ale já ano.

Rámy s fotografiemi.

Desítky.

Nola.

Jenom Nola.

Jej