POHLED KAELENA:

Byl jsem vděčný, že Freya poslechla – i když jsem věděl své a ani na vteřinu nevěřil, že šla opravdu spát. Přesto to gesto mělo svou váhu. Bez ohledu na to, jak tvrdě se mnou bojuje, jak moc je bezhlavá... je to pořád moje žena. Žena, která čte v místnosti jako v písmu svatém. Jediná, která mě kdy skutečně chápala.

Práskl jsem dlaněmi do stolu a střelil pohledem k Roccovi, který mě