VINCENZO

Vešel jsem do jídelny a protáhl se.

V domě byl klid a já už byl oblečený do práce.

Zatím se nic nepokazilo, takže jsem doufal ve volnější den.

Bianca seděla u jídelního stolu, před sebou šálek čaje, v ruce knihu.

Slunce už bylo vysoko a zářilo na její blond vlasy. Když jsem vešel, vzhlédla, zavřela knihu a položila ji na stůl lícem dolů.

Měl jsem pocit, že je to kniha, o které nemám vědět