VINCENZO

Vešel jsem do kuchyně. Nerozmýšlel jsem se. Přistoupil jsem blíž, přitáhl si Alexu k sobě a pevně ji políbil.

Připomněl jsem si, že je to moje manželka a že je v bezpečí.

Její vůně mě okamžitě zasáhla, jemná a sladká jako lilie. Na vteřinu jsem měl pocit, že ze mě spadla veškerá tíha, která mi ležela na ramenou.

Cleo natáhla ruce a žadonila, abych ji zvedl. Tiše jsem se zasmál, vzal si ji