Když jsme dorazili ke škole, brány byly stále otevřené.

Vystoupila jsem z auta, aniž bych čekala, až mi Vincenzo otevře dveře. Pevně jsem svírala telefon, jako by to byla jediná věc, která mě držela v realitě.

Vincenzo byl přede mnou během vteřiny, černá košile se mu lepila na široká záda, jak spěchal ke vchodu do školy. Fontána na nádvoří bublala, ale v tu chvíli jsem to nedokázala ocenit.

Posled