ALEXA

Vincenzo se matku nesnažil zastavit. Dokonce se ani nebránil. Stál tam s prázdným, temným výrazem ve tváři, zatímco ty údery a výkřiky byly čím dál tvrdší a hlasitější.

Byla jsem první, kdo se pohnul. Přiběhla jsem k ní a popadla ji za rameno. „Matko? Přestaň…“

Odtáhla se ode mě s divokýma očima plnýma slz. „Tys tohohle muže přivedla do našich životů. A podívej se, kde teď jsme. Od té doby,