ALEXA

Ve chvíli, kdy Silvio otevřel dveře, do nás Luciin hlas narazil jako prudký poryv větru.

Křičela – a tím nemyslím obyčejný hysterický křik, byl to nepříčetný jekot, který by probudil i mrtvé, kdyby tam nějací k probuzení byli.

„VINCENZO!“ zaječela. „Jak jsi mohl?!“

Stála uprostřed obývacího pokoje, vlasy divoce rozcuchané, obličej posetý rudými skvrnami vzteku.

Vypadala, jako by celou n