POHLED VICTORA DRAVENA

„Haló.“

Její hlas se linul z reproduktoru telefonu, ale jeho tón byl jiný. Chyběla v něm ta obvyklá submisivní vřelost, kterou nahradila napjatá intonace.

Odtáhl jsem se od okraje svého dubového stolu. Zrak jsem měl stále upřený na přepravní manifesty, které jsem ještě před chvílí procházel. Pocítil jsem náhlou potřebu slyšet její hlas, odhadnout její aktuální rozpoložení a