POHLED VALENTINY

Všichni jsme zrovna večeřeli, ale ne u nás doma. Místo toho jsme byli na večeři ve Victorově domě.

Předběhl nás a vlastně nechal večeři připravit on, takže jsme nakonec byly pozvané k němu domů.

„Moc vám děkuji za vaši laskavost,“ poděkovala mu máma už poněkolikáté.

„Říkal jsem, že to nic není. Val je…“ Podíval se na mě a naše pohledy se krátce střetly. Ty jeho ledově modré oči.

„