„Ach, Lucianisi…“ Elowen s ním hluboce soucítila. Nechtěla si ani představovat, jak zničující pro něj muselo být zjištění, že to jeho matka nezvládla, a jaký osud ji mohl potkat. „To je mi moc líto.“

Lucianis zavrtěl hlavou. „Nesmí vám to být líto, má panovnice. Jsem v pořádku.“ Hrubě si přetřel tvář a vrátil se mu jeho obvyklý klid, ale Elowen si byla jistá, že uvnitř něj zuří bouře.

„Proč se nev