Elidra pohlédla na Torinovu napřaženou ruku, ale nepohnula se. Nebyla si jistá, zda ji chce přijmout, či nikoli.

„Pojď sem,“ zopakoval Torin tiše a něžně. V jeho hlase nebyla ani stopa po bolesti; naopak působil zcela vyrovnaně.

Elidra se kousla do rtu a nevěděla, co si počít. Tak zoufale toužila spočinout v jeho náručí. Už ten pocit jednou okusila a byl omamně návykový, přesto ji tížily pochybnos