Pohled Vesper

Každý můj nádech mi rve hrudník jako zubaté sklo. Ten těžký, dusivý tlak nechce polevit, svírá má žebra v brutálním svěráku, takže nadechnutí působí jako nadlidský úkol. Moje myšlenky se roztříští do temné, kalné mlhy ve vteřině, kdy se jich pokusím zachytit, a odmítají zůstat na místě dost dlouho na to, abych se jich udržela. Je nemožné soustředit se na cokoli mimo tu drtivou váhu,