Už se skoro setmělo, když jsme zastavili před domem. Ryder vypnul motor a my tam chvíli jen tak seděli, zalití tichem. Byl první, kdo ho porušil. Natáhl se a stiskl mi ruku. „Máš hlad?“

Zavrtěla jsem hlavou, tíha celého dne na mě doléhala jako těžká deka. „Ani ne,“ zamumlala jsem a zírala ven na linii stromů, jak za ně zapadá slunce. Žaludek jsem měla pořád jako na vodě, ačkoli se to napětí po roz